Devadesátá léta nebyla pro republiku jenom osvobozujícím obdobím, kdy padly hranice a cenzura, spojila a sjednotila se kultura a konečně byla povolena pluralita, ale také i obdobím, kdy ve světě začaly vznikat první online pokusy pro veřejnost. Nejprve šlo o práci, ale už na počátku nového tisíciletí bylo jasné, že vstupujeme do digitálního věku informačních technologií. Pro mentalitu českého člověka se jednalo o obrovský skok dopředu, na který byl jenom málokdo připraven. A už v polovině prvního desetiletí vznikají první veřejné sociální sítě, které neslouží k práci, ale pro zábavu a volnočasové aktivity, mezi prvními Facebook, YouTube, Tumblr a Blogger. A právě ten poslední spustil na konci prvního desetiletí tohoto tisíciletí bouřlivou kulturní debatu.
Konec novin, konec kritiky a konec standardních médií
Právě blogovaní bylo viděno jako nový způsob sebevyjádření. Ale také toho, jak sdělovat veřejnosti své názory, nebo pro autory platforma, kde publikovat.
Co se od blogu čekalo?
· V prvé řadě to, že si na doméně budou své blogy zakládat lidé, kteří jsou nějak specializovaní, lidé, kteří jsou vzdělání, jsou intelektuálové a mají co říct.
· Další velkou skupinou měli být fotografové, malíři a jiní vizuální umělci, kteří by blogovaní využívali jako své portfolio.
Stalo se ovšem to, že už v prvních letech druhého desetiletí si blogy zakládaly masy lidí, kteří blogy využívali jako osobní deníčky, nebo platformy, kde si psali příležitostnou poezii či tvorbu. Poslední a nejspíš největší skupinou se stali mladí (třináct až dvacet let) autoři fikce, nejčastěji spojené s fandomy. To je také jediná skupina, která blogovaní stále ještě využívá.
Také se předpokládalo, že se vytvoří stálé velké skupiny blogů, které se k sobě budou sjednocovat pro stejná témata. Ani jedno se však nestalo, a tak se blogy, které měly znamenat naprostý převrat ve vnímání přijímání informací, doslova rozpadl.
Na konci roku 2017 tedy nebude ani deset tisíc českých a slovenských aktivních blogu, které jsou v devadesáti devíti procentech soukromé deníky.